Touha 18

9. června 2008 v 20:04 |  Moje příběhy a práce
TOUHA- Dívka ze Španěl
Když jsme k nim všichni dopluli, drželi jsme se na jednom místě a Paddy spustil : ,, Jsou tu jako ochrana před žraloky. Když kouknete o kousek dál, uvidíte menší bójky. Za nimi jsou natažené sítě právě kvůli těm žralokům. Osobně si sice myslím, že když taková potvora bude chtít, pohodově to roztrhá, ale pobřežní hlídka to pokládá za dostatečnou ochranu.''
Otočili jsme se daným směrem a opravdu, ty boje tam byly.
,,Nechtěla bych, aby mě taková potvůrka kousla do zadku.'' Pronesla jsem ironicky a všichni spustili jeden přes druhého, jak hrozný pocit to musí být, když někdo žraloka potká.
,,Hele, poplavte domů, nebo se tu fakt nějaký hladovec objeví!'' Prohlásila Maite a tak jsme se začali vracet k pláži, kde jsme vylezli a zamířili zpět do vily.
,,Možná tu už bude Rosa!'' Rozzářil se náhle Paddy a vyběhl do vily s větrem o závod.
,,Kdo?'' Nechápala jsem a tak se vysvětlování chopil Joey.
,,To je Paddyho nejlepší kamarádka. Osobně bych řekl, že spolu mají něco víc, ale to už je jejich věc. Dělala u nás hospodyni a ti dva si padli do oka. To je celé.''
Ty kráso! No to mě podržte.... Paddy má holku! A sakra! I když proč sakra? Přece jsem..... To není možné.... Já žárlím! Ne! Paddy Kelly ne!
Jenže po chvíli jsem si to musela přiznat. Paddy Kelly ano. Takže... Já se po dlouhé době zakoukala... A zase do nepravého. Proč zrovna já?!
Rozhodla jsem se, že na tu Rosu nebudu zlá ani nepřátelská, protože k tomu nemám důvod. Asi bude lepší se jí vyhýbat, když je to Paddyho holka...
Zašla jsem do vily a zamířila ke schodišti, jenže naše setkání proběhlo dříve, než jsem se na to stihla připravit.
Rosa stála na schodech. Měla na sobě úplně bílé tričko, v němž vynikalo její opálení a bledě modrá sukně zdůrazňovala její krásně tvarované nohy, o kterých by si leckteré modelky mohly nechat jen zdát.
Když jsem jí pohlédla do obličeje, zjistila jsem, že má nádherně dlouhé řasy, které jemně zdůrazňovala řasenka, jinak na sobě neměla ani kapku make-upu. Barvu očí měla modrou jako Paddy a vlasy jí spadaly v dlouhých loknách pod ramena.
,,Hola!'' Ozvala se a já si matně vzpomínala, že by to mohlo být ahoj.
,,Ciao.'' Odpověděla jsem a chtěla pokračovat v cestě do pokoje, ale vedle mě se objevil Paddy a ihned mi ji šel představit.
,,Patricie, tohle je Rosa, moje kamarádka.'' Oznámil mi a já si všimla jasu v jeho očích, jaký jsem ještě neviděla. Byla to rána. Obrovská, zasáhla mě až do morku kostí, ale hlavně do srdce.
Paddy se otočil na Rosu a řekl jí něco španělsky, tomu jsem nerozuměla. Možná lepší....
,,My se jdeme projít, ahoj!'' Ozval se Paddy, popadl Rosu za ruku a společně seběhli ze schodů. Chvíli jsem se dívala na místo, kde vedle mě chvíli stál Paddy, než odešel a poté jsem se rozeběhla do pokoje takovou rychlostí, až schody duněly. Třískla jsem za sebou dveřmi a padla do postele, kde jsem si svůj obličej skryla v polštářích. Došlo mi, jak jsem byla naivní, když jsem si myslela, že Paddy nemá holku.
Bulela jsem asi půl hodiny, než mi došlo, že tímhle si nijak nepomůžu.
Zvedla jsem se, nenápadně vykoukla z pokoje a když jsem tam nikoho neviděla, po špičkách jsem se vytratila ze schodů a následně i z vily, abych se mohla jít projít po písečné pláži. Toužila jsem po tom, aby nikde nekončila, abych neměla důvod zastavit a otočit se ke zpáteční cestě. A jako by někdo vyslyšel mé přání, pláž opravdu nekončila a to dlouho. Šla jsem už minimálně hodinu, možná i víc. Nebe se pomalu začalo stmívat a přihnaly se na něj mraky. Jako by ono samo chtělo nade mnou brečet, neboť se začínalo rozprchávat.
Přesně v tu chvíli jsem před sebou spatřila skaliska. Nenapadlo mě nic lepšího, než si na ně vylézt a zůstat tam. Hleděla jsem na moře, které se pomalu začalo bouřit, až jsem si řekla, že se pomalu vrátím.
Slezla jsem a vyrazila. Šla jsem ještě pomaleji, než cestou sem a rozprchávalo se víc a víc, až nakonec doslova lilo jako z konve.
Boty jsem měla promáčené a celé od písku, tudíž jsem si je nakonec sundala a nesla je v ruce jako kus hadru. Ani jsem nerozeznávala, jestli jsou na mém obličeji kapky deště, anebo slz. Vlastně mi to bylo jedno.
Už uběhla určitě další hodina a pršet stále nepřestávalo. Přesto jsem poznala, že už jsem u vily, stačilo ujít asi pět set metrů. Jenže já se zastavila u moře, kde jsem se posadila a hleděla na něj, jak bouří. Kolem mě byla jen tma, nic víc. A já tam seděla, úplně promočená a kupodivu spokojená. Možná právě proto mě příšerně vyděsila ruka, kterou jsem ucítila na svém rameni a vyjekla jsem.
,,Klid, to jsem já, Jimmy. Kam jsi zmizela? Hledali jsme tě!'' Spustil a hleděl na mě jako na blázna.
,,Jen jsem se procházela, nic víc.''
,,Vybrala sis pro vycházku skvělé počasí!'' Zaryl, následně mě popadl za paži a vytáhl mě do stoje. Měla jsem ztuhlé nohy, ale nestěžovala jsem si. Zamířil se mnou k vile.
,,Jsi hrozně zmrzlá, to ti to nevadí?'' Nechápal a došli jsme do chodby, kde jsem nechala boty a beze slova jsem vyšla do schodů a zavřela se v pokoji. Usadila jsem se k oknu a sledovala bouři. Pak se ozvalo zaklepání a po mém tichém ,,dále'' vešla Patricie.
,,Ahojda. Povídej, copak tě skolilo?'' Vybalila na mě tak nečekaně, že jsem na ni hleděla s otevřenou pusou. Copak je to na mě tolik vidět?
,,Nic, Pat. Jen jsem potřebovala trochu klidu.'' Vymluvila jsem se, ale přesto jsem jí na očích viděla, že mi nevěří.
,,Jsme jmenovkyně. A nepochybuju o tom, že když si budeme vzájemně pomáhat, nic tím nezkazíme. Pamatuj si : jakmile tě bude něco trápit, můžeš za mnou přijít. Jasné?''
Pokývala jsem hlavou a Paty se usmála.
,,Kdyžtak přijď dolů, koukáme na televizi. Ahoj!'' Rozloučila se a vyrazila ke dveřím.
,,Patricie?!'' Zavolala jsem a tak se s rukou stále přiloženou na dveřích otočila na mně.
,,Jen chci, abys věděla, že pro tebe platí to samé.'' Řekla jsem, Pat se usmála a přikývla. Teprve poté odešla. Sama jsem vyklouzla z mokrých hadrů a skočila do horké sprchy, která byla součástí mého pokoje. Jaký luxus!
Nakonec jsem si oblékla lehké modré džíny a tílko a vyrazila jsem do obýváku, kde jsem se usadila mezi ostatní. K mému nesmírnému překvapení koukali na Titanic a jak už to tak bývá, na konci filmu nezůstalo jediné oko suché. Podívala jsem se, kde sedí Paddy. Byl mezi Kathy a Maite a zrovna si něco četl.
,,Tak co na to říkáš?'' Zeptal se ho Joey a Paddy se začal smát.
,,To nemyslíš vážně! Dělat klipy na koních!''
,,A proč ne? Ta písnička je španělská a bude se parádně hodit. A neříkej mi, že zrovna ty máš strach z koní!'' Obul se do něj se smíchem i John a mě teprve teď došlo, že se baví o tom videoklipu.
,,K jaké písni to má být?'' Zeptala jsem se Barby a ta mi oznámila, že k When the boys come into town.
,,Ta je bezva. Vy umíte jezdit?'' Zeptala jsem se všech, ale nadšeně nadskočil jen Angelo.
,,Je to super, ale oni to moc nemusejí.'' Prohlásil mírně naštvaně a pohledem všechny postupně probodl.
,,Divíš se? Ten tvůj praštěnej Dagar mě kopl do kolene, že jsem tři dny nemohl chodit!'' Postěžoval si Jimmy, ale Paddy ho sesadil.
,,Tak si máš uvědomit, že koním se nemá lézt za zadek!'' Teprve poté se ohlédl na nás.
,,Angelo to neřekl přesně. Někteří z nás jezdí, někteří ne. Přidáš se k nácviku natáčení?'' Zeptal se mě a já s úsměvem přikývla, ale později jsem toho litovala.
,,Prima, Rosa alespoň nebude sama.''
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sarka-ks sarka-ks | E-mail | Web | 9. června 2008 v 20:24 | Reagovat

hey, to je mazec, je to čím dál zajímavější a zamotanější!!!! skvělý, fakt moc moc pěkný!!!!

2 Janča-Mentoska Janča-Mentoska | Web | 9. června 2008 v 20:25 | Reagovat

Budu se opakovat, ale opakování je matka moudrosti......Prostě jedním slovem: EXCELENTNÍ!!! :-)Vážně bobma......jen mně tam zarazila ta Rosa......ale ty z toho vybruslíš:-D:-D:-D

3 tymon tymon | E-mail | 9. června 2008 v 20:34 | Reagovat

no co dadat snad jen poklonu :D

4 urgona urgona | E-mail | 9. června 2008 v 20:49 | Reagovat

Díky, holky... Fakt poslední dobou nestíhám, tak se snažím alespoň takto...

5 anAngel anAngel | E-mail | Web | 10. června 2008 v 19:53 | Reagovat

no jo,,, :D vybruslí,,,ale doufám že skoro ať nám tam tá Rosa nedělá bordel ve vztazích,,,urgono: úžasnej příběh,,,hezky maluješ i píšeš...je něco co ti nejde?

6 Janina Janina | Web | 10. června 2008 v 19:55 | Reagovat

anAngel: Ne, ne .......tý holce jde všechno....viď:-))

7 Calypso Calypso | E-mail | Web | 10. června 2008 v 20:33 | Reagovat

tý jo to je něco....

mno ta Rosa mně trošku překvapila,ale  fakt SUPER,KRÁSNÉ,....DOKONALÉ!!!! :)))

Janina:jj máš pravdu...není věc,která by ji nešla =D

8 urgona urgona | E-mail | 10. června 2008 v 20:52 | Reagovat

Lidi, mě toho nejde :( Ale díky za pochvalu, fakt to člověka potěší...:)

9 anAngel anAngel | Web | 12. června 2008 v 18:00 | Reagovat

to určitě :D......jěšte se tady pojevil i talent v překladatelství a ty koně... :D to není málo...

10 urgona urgona | E-mail | 13. června 2008 v 22:28 | Reagovat

Prej talent:D Holka, sice síky za chválu, ale v tomhle případě není na místě :'( Překlady sou děs a psaní průměrný...

11 Anelys Anelys | Web | 20. června 2008 v 18:27 | Reagovat

no skolila mě skoro na dva týdny nemoc..a přijdu sem přečtu pokráčko a je mi líp..nešifruješ do toho příběhu nějaký prášky???:D:D:D:D:D:D:D

12 Eleanor Eleanor | Web | 23. září 2008 v 8:05 | Reagovat

Rosa...ts...drzost! (To se mi to zda, nebo je ten pribeh tak super, ze se do nej az moc vzivam;-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama