TOUHA 12

2. května 2008 v 21:27 |  Moje příběhy a práce
TOUHA- Děsivé odhalení
V tu chvíli mě přešla veškerá legrace. Ten pes se na mně podíval, jako by věděl, jak mi je a pak si o mě opřel svou krásnou velkou hlavu.
,,Je to na nic!'' Zašeptala jsem a odešla. Bylo mi jedno, že tam vedle mě seděl Paddy. Sebrala jsem se a rázným krokem vyrazila zase k tomu rybníčku, který jsem obdivovala při své první procházce.
Usadila jsem se na břeh, pod rozrostlý strom, jehož větve mně kryly ze tří stran a pohodlně jsem se opřela. Znovu jsem usnula, ale tentokrát to byl bezesný spánek, který by mi narušilo i spadnutí špendlíku.
Nebylo tedy divu, že jsem se probudila a asi pět set metrů ode mně, za stromy, jsem zahlédla Paddyho. Připadal mi zvláštní. Nejdříve něco četl, po chvíli se rozhlédl, asi jestli ho někdo nesleduje, a poté ten dopis roztrhal na pár velkých kusů, zahodil ho a odešel.
Nemám ve zvyku se v něčem šťourat, ale cosi v Paddyho výrazu při jeho odchodu mě k tomu přimělo, já se sebrala a došla k onomu místu, kde bylo několik cárů papíru. Posbírala jsem ty kousky a pokusila se je složit dohromady, což mi zabralo sice asi půl hodiny, ale povedlo se. Zpráva, která tam byla napsána, mně vyděsila.
,,Jestli chceš, aby tvá rodina zůstala naživu a ty s ní, zruš okamžitě turné na stadionech! Moc dobře víš, co se stane, pokud to neuděláš!!''
Zírala jsem na to a nemohla uvěřit svým očím. Nebylo to podepsané, což je celkem logické, ale ten někdo to napsal rukou. Došel mi Paddyho starostlivý obličej, pochopila jsem, že písní One more song vyjádřil svou touhu po opravdovém příteli a zároveň snahu všechno překonat. Bylo mi toho kluka hrozně líto, tohle je děsné.
Do hlavy se mi začaly cpát otázky, jedna za druhou. Kdo Paddyho vydírá? Proč? Co mu chtějí udělat?
Podle napsání dopisu jsem pochopila, že tento nebude první a možná ani poslední. A v tu chvíli mi došlo, co je mojí momentální povinností. Paddymu se již nesmí dostat do ruky žádná taková pošta, nebo ho to zničí!
Schovala jsem si dopis do kapsy a vyrazila zpět k zámku. Chtěla jsem vyhledat Kathy a omluvit se jí za své předešlé chování. Současně jsem doufala, že potom pochopí i můj odpor některým jídlům a nebude to brát jako urážku svého kuchařského umění.
,,Kathy?'' Oslovila jsem ji, když jsem ji zahlédla, jak sedí v altánku a nad něčím dumá.
,,No?!'' Zeptala se odměřeně, ale nepodívala se na mně.
,,Já se ti chci omluvit, že jsem tolik vybouchla, ale když já mám s játry blbý zkušenosti.'' Prohlásila jsem sklesle a posadila se kousek od ní.
,,Ale příště to můžeš říct slušnější formou.'' Poučovala mně s naprostým klidem alá žralok před útokem.
,,Jo, spolehni se a opravdu se omlouvám.'' Zopakovala jsem.
,,Nic se neděje. Ještě jsem ti ani nepopřála : tak ať se ti u nás líbí!'' Usmála se konečně a jen tak symbolicky mi potřásla rukou.
Po chvíli jsem se rozloučila a odešla do zámku, kde jsem poprosila Joeyho, aby mi ukázal můj pokoj, což pro mně ta dobrá duše i udělala.
Byl velký a obrovské okno propouštělo dovnitř teplé paprsky slunce. S úsměvem jsem slušně vyhodila Joeyho a natáhla se na postel. Jenže pak jsem si vzpomněla na tajemství, které skrývám v kapse. Posadila jsem se a vyložila papírky na deku. Znovu jsem si celý dopis přečetla.
,,No, Paddy, jestli se mi po tom, co vím, povede podívat se ti do očí, budu světový borec.'' Zahuhňala jsem si pro sebe a dopis zase zničila a schovala do zásuvky skřínky, která byla hned vedle postele.
Poté jsem si ještě jednou lehla a spala. Jak to poslední dobou dělám, to mi je záhadou!
,,Vstávej, lenochu! Je večeře! Nad knedlíky snad nos neohrneš!'' Rýpl si do mě hlas Patricie. Okamžitě jsem otevřela oči a zakřenila se na svou jmenovkyni.
,,Neboj. Za chvíli jsem tam.'' Slíbila jsem a Paty s úsměvem odešla.
Jukla jsem na sebe do zrcadla a zhodnotila se jedním slovem : ,,Strašné''.
V kuchyni se sešla celá rodinka. Pohledem jsem pro jistotu nevyhledávala Paddyho, abych se neprokecla očima, a posadila jsem se vedle Angela a Johna.
,,Tě pic, ty furt jenom spíš!'' Uvítal mně John, a Angelo mu s plnou pusou vesele přizvukoval.
Když jsem se na něj podívala, usmál se, ale pusu měl tak dokořán, že jsem mu skrze rozkousané a slinami rozmělněné knedlíky viděla skoro až na mandle. Znechuceně jsem se zadívala před sebe na Maite, která při pohledu na mé rozladění vybuchla smíchy, až vyprskla půlku svého knedlíku přede mně na stůl. To už jsem nevydržela, silně znechuceně se chytla za ústa a modlila se, aby se mi nezvednul žaludek.
Že to jaksi nevyšlo, jsem pochopila ve chvíli, kdy jsem se skláněla nad záchodovou mísou a padalo to ze mně jako štěrk z nákladního auta. Docela jsem se divila, kde se ten obsah mého žaludku bere.
,,Ježíši, je ti dobře?!'' Objevil se za mnou Angelo a popadl mně za ruku. Nevím, jestli to bral jako podporu, ale mně to nadzvedlo ještě víc. Rychle jsem si svou jemnou ručku vytrhla z jeho sevření a zmoženě vstala. Tohle bylo tak vyčerpávající! Ale kdo nezvracel, neuvěří...
,,Jo, to bude dobrý. Ale dneska už nevečeřím!'' Ušklíbla jsem se, spláchla a šla se napít vody.
,,Hele, fakt promiň, jestli to bylo kvůli nám!'' Přišla ke mně i Maite, ale já mávla rukou se slovy :,,Prosim vás, komu se kdy stalo, že se pozvracel smíchy?''
No, tentokrát se řehtali oni.
Šla jsem se usadit do obýváku, kde už běžela televize. Ostatní postupně dojedli a přidali se ke mně, tudíž jsem neměla o zábavu a společnost nouzi.
Naladili jsme jakýsi program, kde běžel nějaký úžasně romantický film. Byl nádherný, ale hrozně smutný. O holce, která neměla v životě právě štěstí, ale nejvíc mě šokoval konec, kde jí umřel přítel. Ten příběh byl natočený tak dojemně, že jsem z toho začala bulet jako malé děcko.
,,Jen klid, on ve skutečnosti neumřel!'' Utahoval si ze mně John a poplácal mě po zádech. Já z toho byla tak naměkko, že jsem se rozbrečela ještě víc a to už ze mně nemohli všichni.
,,Vy jste na mně hnusní!'' Procedila jsem smutně a utřela si oči do rukávu.
,,Ale jdi ty!'' Zachechtal se Jimmy a přepnul na jiný program, kde se proháněl kůň, na kterém seděl jezdec jako pytel brambor.
Smíchy vyprskli všichni na gauči. V takovéto náladě nám ten večer ubíhal velice rychle, ale postupně odpadli všichni až na mně, Paddyho, Johna a Angela.
,,Sakra Johne, jak to děláš, že máš tak hezký vlasy? Tobě je musí každá ženská závidět!'' Zasmála jsem se a John si je přehodil tak, jako to dělají modelky, nahodil pohled svůdné královny a zašeptal : ,,Však ta péče o ně, holka! Skoro nejím, nespím, jen vlasy si čistím!''
Všichni, kdo jsme seděli na gauči, jsme se svalili navzájem na sebe a brečeli smíchy. Dnešní den bych nazvala dnem Řehotu!
Pak jsme ještě koukali na nějaký film, docela dost akční, ale Paddy se zvedl.
,,Jdu spát, dobrou!'' Zamumlal a vyrazil ke schodům.
,,Ty seš poslední dobou divnej!'' Zavolal na něj John, ale Paddy jen mávl rukou a zamířil nahoru.
Ach jo, Johne, kdybys tak věděl, proč je divnej! Jak ho to musí mučit a nechce to říct!
Ale mě to je jedno, neřeknu také ani slovo. Můj současný úkol je jediný : chránit Paddyho před dalšími výhružnými dopisy, a pak celou jeho rodinu. O tom, že to bude hodně těžké, jsem nepochybovala. Jen jsem netušila, že to bude i dost tvrdé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Který z kluků Kellys je ti nejympatičtější?

Paddy
Angelo
John
Jimmy
Joey
Všichni

Komentáře

1 Calypso your SB :o) Calypso your SB :o) | E-mail | Web | 3. května 2008 v 11:17 | Reagovat

Tak to je dobrý.

Jsem zvědavá,kdo ty dopisy Paddymu píše.

Tak pisej pisej!! :oD

2 kykyna kykyna | Web | 3. května 2008 v 12:29 | Reagovat

máš u mě odměny za bleskovku

3 Janina Janina | 3. května 2008 v 12:43 | Reagovat

Fakt super............taky jsem zvědavá kdo píše ty dopisy :-)...............že by se už psalo další pokráčko?:-D:-D:-D

4 sarka-ks sarka-ks | E-mail | Web | 3. května 2008 v 15:01 | Reagovat

páni, fakticky mazec je to....můžu ti říct, že to, že sem na tom závislá je slabý slovo.....tak se ukaž, co se nám z toho vyklube, nedočkavě čekám další díl!!!!

5 tymon tymon | E-mail | 3. května 2008 v 22:54 | Reagovat

zuzíku.. nechápu si ce jak ho chceš chránit,a le ty to dokážeš..

:D

6 Anelys Anelys | 5. května 2008 v 18:38 | Reagovat

ty jo...padalo to ze mě jako štěrk z nákladního auta..jsem se tady mlátila smíchy hlavou do klávesnice..:D:D:D

ach chudáček Paddy a výhružné dopisy..jdu na další pokráčko..:-)

7 Eleanor Eleanor | Web | 19. září 2008 v 8:34 | Reagovat

Chudak, rychle dal:-)

8 an angel an angel | 3. května 2009 v 14:54 | Reagovat

musim se priznat...ja uz jsem se taky smichy pozvracela, takze nase draha Patricie v tom neni sama :D:D
jinak, dej pribehu se mi moc libi...zatim fakt parada ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama