Zničující naivita

19. dubna 2008 v 22:55 |  Moje příběhy a práce
Je tomu již docela dávno,ale přesto si přesně pamatuji,kdy jsem ji spatřila poprvé..
Čekala jsem,že dostanu na ježdění jako obvykle valáška Argona,ale místo toho stála před stájí šimla Doména.Nervózně jsem pohlédla na trenéra,jestli na ní opravdu mám jet.Přikývl a tak jsem nasedla.To bylo naše první setkání.
Od té doby jsem střídala na ježdění právě Doménu a Argona.Po čase jsem do stáje zavedla i kamarádku Verču,která zde také již zůstala.Už na začátku jsme si koně samy rozdělili.Já milovala Argona,starého,ale spolehlivého rezavého valáška,a Verča mladou,nadějnou Doménu.Často jsme se na jízdárně sešly spolu a svěřovali si své sny.
Jednoho dne trenér pro jistotu Doméně nasadil gumy,aby nemohla vyvést nějakou lumpárnu,pokud by se lekla.Nesedělo mi to k ní:tato klisna a lekat se??To ne.Ale dopad gum je hrozný.Už po první jízdě,kdy jimi měla hlavu vyvázanou,jsem je nenáviděla,neboť mi Doména šla proti otěži a byla na hubu značně tvrdá.To se mi přestalo líbit a nadávala jsem já i Verča.Jenže na moje námitky trenér nereagoval,a když ano,řekl mi,že to dělá pro naše dobro.Po čase jsme se dozvěděly,že si Doménu koupila jistá dáma,která se sice v sedle udrží,ale o umění se mluvit nedalo.Naštěstí zůstala Doména i nadále ve stáji u nás a mohly jsme ji jezdit.
Jednou mi trenér oznámil,že Domény majitelka mu nabídla klisnu zpět po tom,co ji shodila na vyjížďce,když vyhodila.Nechápavě jsem vrtěla hlavou.
Po další době jsme se s Verčou shodly,že se klisna začíná zbytečně lekat.
Pak se to stalo:Verča z ní spadla,když klisna vyhodila.Naštěstí jí nebylo nic kromě bolavých zad,ale jedno nám bylo jasné: Doména se mění ve zjančenou a nevyřáděnou kobylku,jež touží po tom se proběhnout a to s nevyvázanou hlavou.Kolikrát jsem trenérovi navrhovala,aby ji už nevyvazoval,ale marně.A jednou shodila vyhozením i mě...Když pouhým vyhozením pár lidí shodila,nasadili jí mikmar s vyvazováním,což klisničku zklidnilo...
Trenér si liboval,že si dvakrát rozmyslí,než vyhodí a že to už neudělá...Pocítila jsem obrovský žal nad tím,že klisna,která bývala klidnou a skvělou učitelkou,na které bych si kdysi troufla jet i na ohlávce,se tak záhy změnila,dá se říct,v nervózního plnokrevníka.
I Verča si zpočátku říkala,že se Doména na mikmaru opravdu uklidnila,ale já jsem jí říkala,že jestli bude chtít,najde si způsob,jak vyhodit na čemkoliv. Bohužel si ten způsob opravdu našla,Verča to poznala na vlastní kůži a byla z toho překvapená,ačkoliv už jezdí tak dobře,že se bez problému udrží
.Ale co nás ranilo ještě víc,bylo to,jak se klisna změnila ve stáji.Když okolo ní někdo prošel,zvedala přední kopyto a někdy i sklopila uši.To bylo od dřív téměř flegmatické klisny neuvěřitelné....
Když jsem si byla naposledy zajezdit,vzal mě trenér na vyjížďku a oznámil mi,že si majitelka odvezla Doménu blíž k sobě,a že v posledním týdnu byla tahle kobylka tak zákeřná,že shodila každého,kdo na ni sedl a při vyhození měla kopyta až u oblohy....
To,čeho jsem se obávala,se stalo skutečností.Když jsem odvedla Argona do stáje,vešla jsem k boxu Domény a nevěřícně zírala na prázdné stání...Nebyl to sen,skutečně zmizela...Navždy....Ale ne z našich srdcí,tam ji budu mít takovou,jakou jsem ji poznala.
S Verčou si ji chceme jednou najít a já se modlím,abych nenašla jen zkažené,zabijácké monstrum,které si nikoho nepřipustí k tělu......

Tento příběh je zcela podle pravdy,jen jsem pozměnila jména a chci požádat každého,kdo si chce pořídit koně: pokud jezdit neumíte tak,abyste svého koně dokázali i něčemu přiučit,nepořizujte si ho.i nejklidnější a nejstarší koník se dá zkazit a následky jsou hrozné.lepší se déle učit,než brzo litovat.přemýšlejte o tom!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama