TOUHA 4

20. dubna 2008 v 21:41 |  Moje příběhy a práce
TOUHA-We are the world
Povídali jsme si ještě asi čtvrt hodinky, ale pak jsem mu řekla, že už musím domů.
,,Už? Vždyť je docela brzo!'' Nechápal Angelo, ale já se jen zašklebila: ,,Tady nejsem pánem situace. Ahoj, a zítra hodně štěstí!'' Zamávala jsem mu a vyrazila k domovu. Vlastně jsem si mohla gratulovat. Potkat za dva dny dva členy nejslavnější skupiny současnosti a ještě se s nimi vybavovat, to se nepoštěstí každému. Jenže mně to bylo jedno. Ačkoliv je poslouchám, obejdu se bez osobní známosti.
Došla jsem domů v povznesené náladě a teta mé nadšení ještě navýšila. Knedlíky plněné jahodami!
,,Teto, ty jsi zlato, to je správná bašta!'' Objala jsem ji, zasedla ke stolu a pustila se do toho. Teta mě pozorovala se smíchem a poté prohlásila, že se mi z toho cpaní dělají boule za ušima.
Naoko jsem vytřeštila oči a vyběhla do koupelny. Vrátila jsem se s otazníky v očích, aby je teta dobře viděla.
,,Ale teto, já tam žádný boule nenašla!'' Nadávala jsem a milá tetička dostala záchvat smíchu. Nakonec se posadila naproti mně a pustila se také do jídla.
Po večeři jsme se posadily k televizi a pouštěly si zprávy. Ta němčina je něco, občas mám problémy to blekotání hlasatelů přelouskat. Ale tetička je v tomhle zběhlá, ochotně mi to překládá.
Poté jsem se došla vykoupat a umýt vlasy, po třech dnech už to docela potřebovaly. Když jsem se vrátila do obýváku, teta se na mně podívala se zalíbením a pak jako by ji něco trklo.
,,Abych nezapomněla, Pat, ráno vstáváme v šest!'' Vyhrkla a já nechápavě vykulila oči.
,,Zbláznila ses?!'' Nechápala jsem.
,,Vůbec, Pat. Musíme být u stadionu brzy, abychom nestály až vzadu!'' Vysvětlila mi a mně spadla čelist.
,,Proboha, teto, jsi normální?! Vstávat takhle brzy?! Ten ujetej koncert začíná v osm hodin, ale večer!'' Vyjekla jsem a dál na ni třeštila oči.
,,Ale zlatíčko, když už máme lístky, měly bychom být co nejvíc vepředu, ať to stojí za to!'' Začala teta a tak jsem jen absolutně vytočeně odešla a opět práskla dveřmi se vši vervou. Padla jsem do postele a prostě se rozbrečela vzteky. Nejen, že musím na ten koncert proti své vůli, ale ještě budu ráno vstávat takhle brzy!
Jak jsem tak vzteky brečela, pomalu jsem se uklidňovala, až jsem z toho usnula.
,,Pat, vstávej, už je čas, jdeme před stadion!'' Budila mně teta a já měla hroznou chuť ji zastřelit. Nakonec jsem se tedy přiměla vstát. Ale neodpustila jsem si jednu poznámku : ,,Ale je to naposled, co kvůli Kellysákům vstávám!''
,,Jistě. Tak se uprav, ať jedeme!'' Pobídla mně. Vyčistila jsem si zuby, vzala rifle, triko a mikinu, hodila vlasy do gumičky jako vždy, a vyrazila za tetou.
,,Neboj se, mám dostatek jídla, i pití, takže čekat se nám bude příjemně.'' Usmívala se, ale já s ní moc nemluvila.
Dojely jsme před stadion, kde už bylo dost lidí a čekaly. Čekaly jsme hrozně dlouho, připadalo mi to jako věčnost. A to nejhorší mělo teprve přijít. Jakmile otevřeli vstup na stadion, popadla mně teta za ruku a obě, s několika tisíci dalších, jsme se hrnuly k podiu. Byla to šílená tlačenice, a hrozně rychlý běh, moje teta se hnala, jako by běžela závod na čas. Dokázaly jsme se prorvat k první řadě a jak jsme běžely, opravdu jsme byly u podia první. Ale ten náraz do zátarasů, to bylo něco šíleného. Rána do břicha a když se na nás tlačily ty slepice z dalších řad, bylo to nadále strašné.
Tlak pomalu ustupoval, ale i tak jsem musela použít trochu síly, abych si ochránila svůj a tety životní prostor. Zuřila jsem. Jedna holka, co stála vedle mně, ječela stále jedno slovo : ,,Paddy!''
,,Zavři klapačku, stejně tě ani nezná!'' Vyštěkla jsem na ni. Pohlédla na mně. Z původně nenávistného pohledu jsem vyčetla náhlý strach. Asi jsem vypadala opravdu navztekaně.
Pak už jsem jenom znuděně hleděla na podium a čekala na příchod hlavních aktérů. To je děsný, my se tady mačkáme a oni se někde v maskérně vesele vykecávají! Teta vedle mně zářila štěstím a mně nezbylo nic jiného, než její nadšení naoko sdílet.
A pak už Kelly family konečně nastoupili na podium, se všemi se pozdravili a publikum šílelo, hrozně mi to trhalo uši.
Mikrofonu se chopila Patricia a pustila se do první písničky : First time.
Lidé pomalu utichali a zpívali s Trishou. Jak jsem se rozhlížela po ostatních členech skupiny, pozorovali okolí se zájmem. Vyhledala jsem Angela, který seděl za bubny. Paddy byl na druhé straně, skoro naproti mně. Uznávám, jemu sluší ty dlouhé vlasy, má hezký úsměv a oči, ale nedokázala bych se do něj jen tak zamilovat.
Vtom jsem na sobě ucítila čísi pohled a mé oči vyhledaly Johna, s nímž jsem se vybavovala před dvěma dny. Usmál se, tak jsem pokrčila rameny a také se usmála. Nic jiného mi ani nezbylo. Ale bylo pro mně velmi potěšující, když po Patricii nastoupil on a začal zpívat Santa Maria. Tuhle písničku mám moc ráda, tudíž jsem se k němu přidala, ale to ostatně i polovina stadionu. Tentokrát s ním ale refrén zpívala Patricie s Paddym, musela jsem se řehtat, Angelo holt mutuje!
A na řadu ještě přišlo mnoho písniček. Nothing like home, The rose, Fell in love with an Alien (tu jsem si zpívala s Paddym), Why why why, dokonce i Thunder.
,,Teď bychom vám rádi zazpívali We are the world, nechce si tu s námi někdo zatancovat?!'' Zeptal se John z legrace a polovina stadionu se hlásila jako ve škole.
,,Tak my si někoho vybereme!'' Zasmál se pak a bodyguardi opravdu začali vytahovat lidi z první řady.
,,Pojď!'' Kývl na mně jeden z nich. Vytřeštila jsem oči a zavrtěla hlavou.
,,Nejdu!'' Odporovala jsem. Protočil oči v sloup, odstranil kousek zátarasu, hrábl pro mně, celkem hrubě mně vytáhl a zátaras zase zavřel. Ruku mi sevřel jako do kleští, když mně před podiem pustil, třela jsem si ji, aby bolest kapku odezněla. Poté jsem spolu s dalšíma dvěma holkama a jedním klukem vyšla na podium a publikum zakřičelo ještě víc.
Když jsem se do něj otočila, nemohla jsem uvěřit svým očím. Takových lidí!
,,Tak pojď, jde se tancovat!'' Zasmál se na mně Angelo a když jsem se na něj podívala, vykulil oči.
,,Ty?! To je ale náhoda!'' Tlemil se. John mezitím začal zpívat a Angelo se mně snažil táhnout trochu do rytmu, ale moc se mu to, chudinkovi, nedařilo, jsem prostě tele...
,,Hele, že ty seš nervák?!'' Zeptal se, a tak jsem se smíchem přikývla.
,,Já teď půjdu zpívat, tak tě předám bráchovi!'' Zavolal mi do ucha, aby přehlušil řev publika a pak odešel k mikrofonu. V tu chvíli se mně ujal Paddy. V jednu chvíli jsem se divila, že tam sebou neříznu, ve svých19 letech je to opravdu kus hezkého kluka.
,,Ahoj! Líbí?!'' Zavolal, aby přehlušil řev, stejně jako předtím Angelo.
,,Jasný!'' Zakřenila jsem se. Paddy se usmál taky.
Když píseň skončila, doprovodila nás polovina skupiny z podia a já se vrátila k tetě.
,,Jestli chceš, přijď pak do zákulisí!'' Zašeptal mi John těsně před odchodem a tak jsem přikývla a rozloučila se. Vrátila jsem se k tetě, která byla unešená, jako by tam byla ona sama a dál jsme sledovaly koncert.
Paddy s Angelem ještě zazpívali An Angel, a nakonec byla jako poslední ohlášená Swing low. Paddy s Angelem se u ní zase parádně vykecali, jako ostatně na každém jejich koncertě a pak už byl konec. Lidé začali pomalu odcházet a já přemýšlela, jestli se mám snažit do toho zákulisí dostat, nebo ne.
Ale jelikož jsme odcházely s tetou jako poslední, protože jsme stály v první řadě, bylo na přemýšlení dost času.
Ne, kašlu na to, nikam nejdu, jsem ráda, že už je konec!
,,Patricie!'' Ozvalo se za mnou a já se polekaně otočila. Za mnou stál John a vyděšeně se ohlížel, jestli ho nikdo nezahlédl a pak se otočil zase ke mně.
,,Pojďte s tetou za mnou!'' Usmál se a vedl nás zase k podiu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janina Janina | 21. dubna 2008 v 9:38 | Reagovat

Tenhle příběh je super:-D..........měla jít tancovat tetka:-D:-D:-D........hoď pokráčko:-)

2 sarka-ks sarka-ks | E-mail | Web | 21. dubna 2008 v 13:07 | Reagovat

jako fakt dokonalý, já bych šla s Paddym tancovat okamžitě, to si piš a s Angeem klidně taky.....pokráčko je samozřejmostí, jo!!! ;-)))))

3 Calypso Calypso | E-mail | Web | 21. dubna 2008 v 13:39 | Reagovat

Krásný!!

Rychle pokráčko!!!!! :oD

4 Anelys Anelys | 21. dubna 2008 v 16:07 | Reagovat

Jééé tancovat s nimi!!To bych chtěla...:-)

A do zákulisí...hmmmm:-)

DALŠÍ!!!!!!!!!!!!!!!!!

5 tymon tymon | E-mail | 21. dubna 2008 v 22:21 | Reagovat

co dodat?? snad jen to, že já bych ani s jedním tancovat nešla (ty "staří" známí mě pochopí a doufám, že ti nový lidičky se nebudou zlobit).

ale zpět.... příběh super a soufám, že nám sem hodím zítra pokráčko.. :-*

6 Eleanor Eleanor | Web | 15. září 2008 v 12:25 | Reagovat

Clovece, diky tobe se na hodiny ajiny snad budu tesit:-D ty povidky jsou fakt uzo:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama