Setkání Paddyho s Paddym 39

19. dubna 2008 v 22:41 |  Moje příběhy a práce
Můj návrat domů rodiče dost překvapil, ale na nic se mně neptali, za což jsem jim v duchu děkovala. A rozhodla jsem se, že pojedu na chalupu, abych si trošku ode všeho odpočinula. Ale zase sama jsem tam být nechtěla... A pak mě to napadlo!
,,Ahoj Nelo, nechceš si udělat prázdniny?'' Zavolala jsem jedné ze svých dobrých známých. Kdysi si od nás vzali štěňátko boxera jménem Coddy, a díky tomu jsme ji s mojí rodinou poznali. Jejím dlouholetým přítelem byl Míša, taky moc bezva klučina. U těchto dvou lidí bylo jasně vidět, jak se dokážou vžít do kůže těch o pár let mladších.
,,Nazdar! No, já nevím, copak máš v plánu?'' Zeptala se mě.
,,Chci vypadnout na chalupu, dostat se do jiných myšlenek, ale zase tam nechci být sama, tak jestli nechceš popadnout Míšu a Coddyho, a udělat si menší prázdniny.''
,,No, já nevím.. A na jak dlouho bychom tam byli?'' Zeptala se, na což jsem měla předem připravenou odpověď.
,,Na tak dlouho, jak budete chtít, já osobně tam budu asi dost dlouho, ale budu vážně moc ráda, pokud pojedete, Coddy se po lese parádně vyběhá!'' Lákala jsem ji, což po chvilce přemýšlení uznala, a slíbila, že dorazí.
A tak jsem si téhož dne večer sbalila tašku věcí a hned druhý den ráno jsem vyjela do Orlických hor.
V chalupě bylo krásně chladno, na to, jak bylo venku horko. Nela s Míšou a Coddym přijeli asi hodinku po mně. Míšu s Coddym jsem poslala do lesa, který jsme měli pár kroků za chatou, abych si mohla s Nelou v klídku pokecat.
Pověděla jsem jí všechno od začátku a ta mě v klidu vyslechla. Ani na zradu, jakou jsem u Paddyho poznala, nic neřekla. Až po chvíli z ní vypadlo, že pokud to bylo takhle, tak je blbej. Se slzami v očích jsem souhlasila. Asi za hodinku přišel Míša a zapáleně nám vyprávěl, jak Coddy lítal jako blázen, ihned se vyčvachtal v potoce a obhlédnul si krmelec pro zvěř.
,,Kdo ví, třeba tu dostane rozum!'' Smála se Nela, ale obě jsme o tom pochybovaly. Coddy a rozum? Zajímavá a nereální kombinace!
Od toho dne jsme všichni trávili chvíle v lese, v bazénu u strejdy, opalovali jsme se před chalupou, a vůbec, prostě bych to nazvala celkovou relaxací.
Jednou jsem se vydala na jednu z pravidelných procházek lesem a napadlo mě zajít se podívat na dva koně, jaké jsem kdysi poznala. Od Paddyho smrti jsem o koních ani nechtěla slyšet, ale tohle byli přece jenom kamarádi.
Jeden z jejich jezdců, Kamil, mě poznal už ve dveřích stáje a ihned mi vyčetl, že jsem tam takovou dobu nebyla. Dalo mi trošku práce mu vysvětlit, že jsem nebyla ani na chalupě, ale díky bohu to pochopil.
,,Hele, máš čas?'' Zeptal se mně a já přesně věděla, o co mě požádá.
,,Paráda! Hřebla jsou támhle, ujmi se čištění!'' Přikázal jako generál a já se do toho se smíchem pustila. Dva valáškové, Vokalit a Ocelot, se chovali vzorně jako vždycky, a i mé drbání se jim dost líbilo.
,,Hele, Zu, nechceš Vokalita projet? Ocelot má zánět šlach, takže dnes zůstane ve stáji, ale Vokalit potřebuje ven a já to jaksi nestíhám.'' Požádal mě Kamil. Nabídka lákavá, ale...
,,Kamile, já na koni neseděla už dost dlouho...'' Pronesla jsem. V očích se mu mihnul náznak soucitu, což znamenalo, že věděl, od kdy.
,,Přeci se na to nevyflákáš, ne? Vem ho na projížďku lesem, jinak bude zavřenej ve stáji a to přeci nechceš!'' Obhájil to argumentem, u kterého měl jistotu, že na něj zaberu a nemýlil se. Opravdu nesnáším lidi, co mají koně zavřené ve stáji celý den a na jednu hodinku je vezmou pod sedlo. Pak se diví, že koně jsou bujní a shodí je!
,,Tak teda jo.'' Souhlasila jsem nakonec, osedlala Vokalita a vyvedla ho před stáj. Tam jsem nasedla. Bylo zvláštní po tak dlouhé době sedět na koni, ale potěšilo mě, že mé tělo i tak okamžitě zaujalo správnou polohu sedu a mé ruce si pamatovaly, s jakou jemností je potřeba držet koně, aby byl pod kontrolou, ale současně se cítil příjemně.
,,Tak už jeď!'' Vyzval mě Kamil a já jemným stiskem pobídla Vokalita, aby vykročil. Ihned jsem ho navedla k cestě podél pole, které vedlo kolem silnice. U jednoho příkopu jsem s Vokalitem projela a přešla na druhou stranu silnice. Pak jsme stoupali kopcem nahoru a následně jsme zahnuli doprava a po rovince jeli k lesu. Po krátkém klusovém úseku jsem se odhodlala a pobídla Vokalita do cvalu, protože dosud se choval přímo ukázkově.
Ta vyjížďka byla nádherná. Aso po hodince jsem vybídla Vokalita k návratu. Byla jsem mu za jeho klid vděčná, dokázal mě vrátit do klidu a zahnat mé chmurné myšlenky.
Vraceli jsme se znova podél silnice, jenže náhle se Vokalit splašil a tryskem se vydal kupředu. Zastavila jsem ho asi po dvaceti metrech a otočila ho, abychom znovu v klidu projeli okolo místa, kde se splašil.
Šlo to celkem v klidu, ale pak se po cestě mihnula nějaká osoba na kole, a Vokalit se splašil znovu, ale tentokrát to stálo za to. Prudce uskočil, trhnul hlavou nahoru a vzepjal se. To by mě tolik nepřekvapilo, jenomže on stál úplně kolmo a máchal u toho kopyty. Když se vrátil na všechny čtyři, tak jsem si oddechla, ale předčasně.
V kopci mu ujela noha a pořádně zavrávoral. Sice to ustál, ale lekl se mého balancování na jeho hřbetě a vyhodil. To bylo nad moje síly a já přistála na štěrku hned vedle silnice. Začala jsem se pomalu zvedat, ale pekelně mě bolela noha a obličej. Došlo mi teprve po chvíli, že jsem jím narazila rovněž do štěrku. Bylo mi jasné, že s tímhle na koně nevylezu. Vytáhla jsem z kapsy telefon, který ten náraz jako zázrakem přežil a zavolala Kamilovi, že Vokalit je na cestě domů beze mě, a že já jdu k sobě.
,,Cože? Jak, že jde sám?'' Nechápal Kamil.
,,Hele, já slítla, nic mi není, ale Vokalit už to sbalil a právě se tryskem vrací domů, tak já jdu k sobě, jo? Ahoj a díky!'' Ukončila jsem ten rozhovor a s obličejem zkřiveným bolestí jsem se postavila.
,,No to je paráda, nejdřív mě zmaluje ten debil Tomm a teď, když už jsem se z toho trošku vyškrábala, tak debilně spadnu z Vokalita!'' Pomyslela jsem si vztekle a pomalým, silně pajdavým krokem, jsem se vydala domů. Děkovala jsem Bohu, že cesta domů vede už jen po rovině.
Bolel mě kotník pravé nohy, ale na takovou bolest jsem už zvyklá, není to poprvé. Zato pobitý obličej pálí jako o závod, je to něco šíleného. Rukou jsem se dotkla rtů a pochopitelně jsem ji měla zamazanou od krve.
Když jsem konečně došla k chalupě, s úlevou jsem otevřela dveře do chodby a pak i do kuchyně. Svým kulhavým krokem jsem prošla okolo Nely, která seděla na gauči a mazlila se s Coddym. Koukala na mě jako na zjevení.
,,Co se stalo?!'' Zeptala se nechápavě a já jenom mávla rukou.
,,Nic, jenom jsem spadla z koně!'' Odpověděla jsem, šouravě došla ke kuchyni, kde jsem si natočila do skleničky ledovou vodu a celou ji vypila.
,,Hele, Zu, teď by sis měla raději sednout!'' Pronese s očima zapíchnutýma na moji nohu.
,,Jo, jenom si umyju ten zasviněnej ksicht, to sem si zase dala, nějakej debil na silnici mi splašil Vokalita a po menším boji jsem stejně slítla jako pytel brambor!'' Zahučela jsem vztekle a vrhla si na obličej vodu nabranou dlaněmi. To jsem několikrát zopakovala, a pak jsem se pořádně podívala na Nelu.
,,Hele, co koukáš tak divně?'' Nechápala jsem. V tom se ozval Míša.
,,Kdo ti ho splašil?''
,,Nevím, nějaký pako, co se řítilo na kole po silnici, jak kdyby měl u zadnice hořící nálož!'' Odpověděla jsem.
,,Zu, máme návštěvu!'' Vypadlo z Nely.
,,Nekecej, to už přijel Ruda? Já myslela, že už je dávno doma!'' Usmála jsem se při vzpomínce na mého bezvadného strejdu. Jako malá jsem se u něj vždycky koupala v bazénu a naši u něj mezitím grilovali. Jo, to byly časy plné klidu a bezstarostnosti... Časy dětství..
,,Ne, sedí v rohu u stolu a vyjeveně na tebe kouká!'' Usmála se Nela a já se otočila. Teď už neseděl v rohu a mířil rovnou ke mně sám Paddy Kelly.
,,Vyslechni si ho!'' Zašeptala mi Nela do ucha a hned nato i s Míšou a Coddym odešla.
,,Ahoj! Zu, došlo k nedorozumění, to nebylo tak, jak si myslíš!'' Začal a já se na něj ušklíbla.
,,Až tak? Potom teda povídej, tvoje vysvětlení mě docela zajímá!'' Pobídla jsem ho a modlila se, abych mu mohla věřit, protože mi hrozně moc chyběl!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama