Setkání Paddyho s Paddym 34

19. dubna 2008 v 22:36 |  Moje příběhy a práce
Měli jsme štěstí, protože tábor probíhal úplně skvěle. Teď už jsem s Danem dokázala mluvit úplně normálně, bez rudých tváří a vykoktaných slov. Možná se mi to jenom zdálo, ale i Dan se se mnou bavil víc, než dřív, prostě to bylo celé jako zvláštní pohádka, v níž se vše mění k lepšímu.
Práce s dětmi je sice namáhavá, od vymýšlení programu po jeho realizování, ale jejich šťastné tváře stojí za to.
Když naši svěřenci ulehli večer do postele a nechali se unést do říše snů, my vedoucí jsme i nadále seděli v jídelně dlouho do noci, abychom se pořádně poradili a trošku i pobavili.
Dnešní večer probíhal zrovna tak, mluvila jsem se s holkama o dnešním podařeném výletu na zámek a následné dlouhé procházce nádhernou horskou přírodou.
,,Dámy, měním názor, uznávám, že máte sílu skoro jako chlapi!'' Zavolal Honza a zašklebil se, což mě vyprovokovalo k menšímu odporu.
,,Já ti dám skoro!'' Zakřenila jsem se a naoko mu pohrozila.
,,A ne snad? Pochybuju, že byste měly například takovou mravní sílu, že byste teď v noci šly do bazénu a nevyjekly zimou!'' Provokoval, čehož jsem se pochopitelně chytla.
,,Vsaď se, že to vydržím!''
,,Možná to vydržíš chvíli, ale ve vodě nezůstaneš ani patnáct minut!'' Rýpal do mě, ale jaksi nepochodil.
,,Ok, vsadíme se, že tam vydržím! Ale to ti říkám, Honzo, jestli tuhle sázku prohraješ, budeš jeden den plnit mé rozkazy!'' Vykřikla jsem podmínku, načež jsme si s Honzou plácli.
,,A jestli prohraješ ty, budeš jeden den sloužit všem vedoucím!'' Dodal a já odhodlaně přikývla.
Odešla jsem si do pokoje pro plavky a ručník a převlékla se.
,,Zu, ty ses přinejmenším zbláznila! Ta voda je ledová ve dne, natož v noci!'' Vynadal mi Evča, ale vysvětlila jsem jí, že se nehodlám nechat porazit v ničem, co opravdu dokážu. Ještě chtěla něco namítnout, ale umlčela jsem ji svým rozhodným pohledem.
,,Připravená? Ještě máš šanci to vzdát!'' Křenil se na mě u břehu bazénu Honza. Byli tu všichni vedoucí, protože chtěli vědět, kdo koho porazí, tudíž jsem nahodila výraz suveréna, odložila ručník a vešla do vody.
Holky měly pravdu, bylo to nehorázně studený, ale teď už jsem nemohla couvnout. Doufám, že tu těch patnáct minut nějak vydržím!
Začala jsem plavat sem tam, ale zima mi byla pořád větší a větší. Takhle už to dál nejde.
Potopila jsem se, odrazila se ode dna a jako delfín vyskočila nad hladinu a dopadla zase pod vodu. Takhle jsem si vždycky hrávala jako malá a tak jsem doufala, že mi to i teď pomůže.
,,Stejně tam nevydržíš, raději vylez!'' Provokoval mě Honza, ale já ho ignorovala. Nikdy se nenechám porazit v něčem, co vím, že dokážu.
,,Zu, jestli je ti zima, tak se na tu blbou sázku vykašli a vylez!'' Ozval se po chvíli i Dan, ale mě zrovna teď začínalo být celkem dobře. Holky mě povzbuzovaly, že to dokážu, ale ani jim jsem neodpovídala.
Jak moje síla rychle přišla, tak rychle byla pryč a mě byla kosa, jakou jsem ještě nezažila.
,,Ještě pět minut a vyhraješ!'' Uslyšela jsem nevěřícný Honzův hlas a to mě nakoplo. Znovu jsem plavala sem tam a vžívala se do vlastních vzpomínek na to, jak jsem jako malá strašila ostatní tím, že jsem na ně zpod vody vybafla.
,,Hotovo, vylez!'' Zavolal Honza a tak jsem se pomalu šourala ke břehu, kde mě holky nadšeně objaly. Zabalila jsem se do ručníku a vítězně pohlédla na Honzu.
,,Kolik je hodin?'' Zeptala jsem se ho. Nechápavě mi odpověděl, že je půl jedné ráno.
,,Bezva, takže služba ti už začala!'' Tlemila jsem se jako blázen a třela ručníkem své zmrzlé tělo, ale celkem bez úspěchu.
,,Co nadělám? Uznávám, máš na chlapy!'' Řekl.
Najednou po mém těle přejel záblesk světla a já se překvapeně otočila ke vjezdu do areálu. Mířilo k nám nějaké auto, ale proč teď v noci?
Zastavilo asi deset metrů od nás a od místa řidiče vystoupil jakýsi muž, kterému bohužel nebylo vidět do tváře. A pak mi to docvaklo!
,,Zachu!'' Vyjekla jsem a rozeběhla se k němu, protože mi bylo jasné, že nejspíš přivezl mou lásku. A nemýlila jsem se , po mém výkřiku vylezl z místa spolujezdce Paddy a já mu nadšeně padla kolem krku.
,,Co tady děláš, Paddy?'' Ptala jsem se a štěstí mě málem zahltilo.
,,Zu, máme nakonec volný týden, tak jsem si tě našel. Dalo to hodně práce, to uznávám! Ale proč seš jenom v plavkách a ledová jako rampouch?'' Nechápal a tak jsem mu se smíchem pověděla o dnešní sázce.
,,A vůbec, Paddy, pojď, seznámím tě s jednou úžasnou partou lidí!'' Zvolala jsem šťastně, popadla ho za ruku a táhla k ostatním, kteří na nás koukali dost zaraženě.
,,Tak lidi, přiznávám, tohle je Paddy Kelly. Možná se tu chvíli zdrží, tak doufám, že s ním pokecáte, i když musíte anglicky, nebo německy, případně francouzsky, nebo ještě jinak, ale to už sama nevím. A teď mu postupně všechny představím, jo?'' Řekla jsem a anglicky Paddymu představovala všechny členy této party.
Zachovali se skvěle. Žádné výkřiky, sápání se po Paddym, ani nic podobného. Evidentně to překvapilo i Paddyho, ale už za chvilku se s nimi vykecával jako s nějakými starými známými.
Nechala jsem je, ať ho zavedou do jídelny a trošku s ním pokecají, že se zatím obléknu do suchého.
Odešla jsem do pokoje a asi za pět minut, když jsem už byla obléknutá, jsem zaslechla tiché zaklepání. Vyzvala jsem neznámého ke vstupu.
,,Hele, Zu, můžu mít dotaz?'' Vešel dovnitř Dan a se zájmem se posadil na postel. S úsměvem jsem zasedla naproti němu a zeptala se, copak má na srdci.
,,Ty s ním teda chodíš, je to tak?'' Ujišťoval se. Netrpělivě jsem přikývla a čekala, co z něj teď vypadne.
,,Tak hodně štěstí. Hele, je to slavná osobnost, ale pamatuj si, kdyby ti někdy něco udělal, máš nás. Jasný?''
Pohlédla jsem mu do očí, z nichž se zračila upřímnost, ale já v nich viděla i něco jiného. Byla to snad lítost? Smutek?
,,Jasný, Dane, díky.'' Usmála jsem se a vyskočila.
,,Tak pojď, kamaráde, jde se dolů, beztak za chvíli půjdu spát, jsem utahaná.'' Vyzvala jsem ho ke společnému odchodu a tak se zvedl.
,,To se nedivím, pořádně jsi to Honzovi natřela, gratuluju!'' Zakřenil se a v takhle ukecané náladě jsme vešli do jídelny, kde zrovna Paddy odpovídal na dotazy vedoucích, které hodně zajímal jeho životní příběh.
,,Tak, vážení, myslím, že už bychom měli jít spát! Zítra nás čeká jeden z dalších náročných dnů, tak mazejte nabrat síly!'' Zasmál se hlavní vedoucí Marek, ale mě došlo, že máme s Paddym menší problém. On nemá kde spát!
,,Lehnu si se Zachem pod širák, tam je to nejlepší!'' Odmítl Markovu nabídku na samostatný pokoj. Šla jsem mu pomoct se spacáky.
,,Máte tady bezva partu!'' Přiznal Paddy, když odložil vše potřebné na zem a objal mě. Rukama jsem si pohrávala s jeho nádhernými vlasy a po chvilce jeho ústa vyhledala ta má. Nakonec jsem se rozhodla, že budu spát pod širákem spolu s nimi. K mému překvapní se k nám postupně přidali všichni vedoucí ,ale jak už to tak bývá, moc jsme toho nenaspali, protože jsme všichni kecali s Paddym. A můj konečný názor na jejich setkání s ním? Parádně si zopakovali angličtinu!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama