Setkání Paddyho s Paddym 32

19. dubna 2008 v 22:34 |  Moje příběhy a práce
,,Dobré ráno, vy dva spáči!'' Zvolala Maite a skočila na postel ke mě a Paddymu, jenže mi přistála na noze.
,,Maite? Nemám nic proti tvé osobě, ale mohla bys laskavě mírně nadzvednout své tělo, abych si mohla vytáhnout nohu?'' Zeptala jsem se nevinně a všichni vyprskli smíchy. Bohudík, Maite se s úsměvem zvedla a má noha byla zachráněna.
,,Co se děje, holky? Ještě jsem nezažil, že byste vy dvě dávaly budíček!'' Zašklebil se Paddy a já znovu vybuchla smíchy. Pak můj pohled utkvěl na polštáři, o který jsem byla opřená. Že by....
Pal! Praštila jsem Patricii, která mi hned polštář vytrhla a dala se do Maite. A tak začala naše mega bitka, kterou ukončila až Kathy, která se přišla podívat, co je to za randál. Když uviděla naši bitku, nejdřív se pořádně zamračila. Oslovila jsem ji.
,,Hele, Kathy, nebuď jako bubák!'' A hodila jsem po ní polštář. ,,Vrať se na chvíli do dětských let!'' Vyjekla jsem hned na to a pak mě Kathy sejmula polštářem a to takovou trefou, že jsem nemohla uvěřit svým očím.
,,Tak tomu se říká šok, Kathy to nepřizná, ale v noci potají trénuje!'' Zasmála jsem se a konečně jsem mohla se všemi pokračovat v naší bitce. Skončili jsme asi po půl hodině a já se pustila, ještě pořád vysmátá, do úklidu pokoje.
,,Fell in love with an Alien...'' Mobil! Honem jsem začala hledat, kde se může ukrývat, a na displeji se objevilo číslo mé dobré kamarádky.
,,Ano, Evi?'' Zvedla jsem to a radostně pozdravila Evču, jednu z mých nejlepších kamarádek.
,,Hele, Zu, ty se prý flákáš kdesi v Německu! Pojedeš na ten tábor jako vedoucí?'' Vychrlila na mě, až jsem se zarazila. Tábor!
,,No, Evi, já-''' ,,Zapomněla!'' Dořekla za mě vyčítavým hlasem a já se nehorázně zastyděla. Jak jsem mohla zapomenout na své přátele! Nastala chvíle trapného mlčení, kterou jsem vzápětí prolomila.
,, Jedu! Kdy je první schůze kvůli programu?'' Vyhrkla jsem, což Evu nesmírně překvapilo, ale podle jejího tonu i potěšilo.
,,Příští týden, ve čtvrtek. Určitě pojedeš?'' Nevěřila.
,,Jedu! Sraz u Marka? V pět? Dobrá, budu tam, zatím ahojky, Evi.. A dík, že jsi mi zavolala.'' Zavěsila jsem a konečně si v hlavě urovnala své předsevzetí. Jedu jako vedoucí na tábor s dětmi, které znám už odmala.
Douklidila jsem pokoj a vešla do jídelny, kde se rodinka o něčem dohadovala. Posadila jsem se na gauč a vzpomínala na předchozí tábory, na tu legraci na nich a hlavně na fajnové lidi, se kterými není o zábavu nouze.
,,Ok, pojedeme za měsíc, stejnak si to zasloužíme!'' Uzavřela debatu Maite a pak pohlédla na mě.
,,Hele, Zu, za měsíc si děláme dovolenou, vracíme se do Irska, pojedeš s námi? Budeme tam pár týdnů, abychom si oddechli.'' Vychrlila na mě a tak jsem přemýšlela. Tábor je za tři neděle, nemohu s nimi odjet, protože s dětmi budu čtrnáct dní.
,,Mám menší problém.'' Začala jsem a všichni se na mě překvapeně otočili a jejich pohledy mě vyzývaly, abych jim to vyklopila.
,,Za tři neděle jedu jako vedoucí na tábor, už se se mnou počítá, nemohu to odmítnout.'' Vysvětlila jsem jim pomalu, přičemž jsem stále hleděla na špičky svých bot.
,,Cože? Ty tu s námi už nebudeš?'' Zeptal se překvapeně Paddy, tudíž jsem honem zavrtěla hlavou.
,,Klidně budu, ale jde o ten tábor. Až se z něj vrátím, budete už v Irsku, takže bychom se viděli až po vašem návratu.''
,,Aha. Tak prostě naše prázdniny o týden posuneme, no. Z táboru pojedeš rovnou sem a pak hurá do Irska!'' Navrhla Kathy. Pohlédla jsem na ni s nadějí a vděkem, což jí neuniklo.
,,No co koukáš? Už jsi skoro jako členka rodiny, tak proč bychom odjeli bez tebe?'' Usmála se.
,,Ten tábor je v Čechách, že?'' Zeptal se mě Paddy, tudíž jsem přikývla.
Objal mě kolem ramen a vedl ven ze zámku kamsi do parku, kde jsme se posadili na trávu.
,,Takže mě opustíš?'' Zeptal se mně na rovinu a já z jeho pohledu pocítila smutek.
,,Paddy, odjedu, ale jen na tři týdny, poté se ráda vrátím!'' Slíbila jsem mu. Konečně se trochu usmál.
Tak to jsem rád, déle by mi bylo smutno! Dáš mi adresu, viď? Budu ti psát alespoň dopisy, ano?'' Navrhl a já se širokým úsměvem přikývla a objala ho.
,,Na hvězdu tě až moc miluju, Paddy!'' Vyklopila jsem ze sebe. Políbil mě do vlasů a řekl, že mě také miluje. Nikdy bych nevěřila, jak tato slova dokáží zahřát, pokud jsou opravdu ze srdce.
,,Ale není ten tábor čtrnáct dní? Proč chceš vypadnout už o týden dřív?'' Nechápal.
,,Máme před táborem schůze kvůli programu, na nich nesmím chybět. Už příští týden musím být v Čechách, tudíž na sebe máme ještě pět dní a pak jedu.''
,,Aha. Bude mi smutno. Ne, aby ses mi tam někde zatoulala a zapomněla cestu zpět!'' Pohrozil mi naoko vážně, čemuž jsem se musela zasmát a slíbit mu, že to by se musel stát zázrak.
Těch pár dnů uteklo jako voda a pro mě nastal čas odjezdu, musela jsem vyjet brzy ráno, abych byla v Čechách už odpoledne.
,,Paddy?'' Pohladila jsem ho ráno, načež mě okamžitě popadl za ruku a stáhl k sobě na postel.
,,Takže jedeš? Z nádraží?'' Zeptal se a políbil mě na čelo.
,,Jo, jedu. Měj se hezky, a ne, že mi utečeš za nějakou fanynkou!'' Usmála jsem se.Vzpomněla jsem si na hlášku, kterou pronesl asi před týdnem, ale na mou adresu. Ujistil mě, že to nehrozí.
,,A vůbec! Jedu k autobusu s tebou! Alespoň nemusíš na nádraží pěšky!'' Zvolal a vyběhl z postele jen tak v trenkách, čímž mě nesmírně překvapil.
,,Počkám venku!'' Zasmála jsem se a doslova utekla s batohem na dvůr před zámek, kde už k mému překvapení stálo auto s řidičem a ke mně běžel bodyguard Zach.
,,Pan Kelly mě upozornil, že pojede s vámi, tak jsem nechal připravit auto!'' Vysvětlil mi a já vybuchla smíchy. Prej pan Kelly!
,,Díky, Zachu, to je milý. Máte u mě malé bezvýznamné plus!'' Vyhrkla jsem a oba dva jsme se rozesmáli, až k nám doběhl i Paddy. Měl na sobě rozeplé sako, kalhoty a vlasy v culíku a nesmírně mu to slušelo.
,,Tak jedem!'' Zvolal s úsměvem a vtáhl mě do auta. Na nádraží jsme dojeli včas, tudíž jsem se s Paddym rozloučila dlouhatánským polibkem a pak už jsem nasedala do busu, který mířil do mé vlasti, do České republiky. Ještě jsem naposledy zamávala z okýnka autu, o němž by nikdo neřekl, že v sobě ukrývá slavného Paddyho Kelly.
Cesta byla docela dlouhá, tudíž jsem si vzala MP3 a poslouchala písničky milovaných Kellys.
Domů jsem dorazila navečer, máma se mohla radostí zbláznit, to jsem u ní ještě nezažila. Dokonce i táta mi dal na přivítanou pusu. Byla jsem jim moc vděčná, že se se mnou baví normálně, ale vyhýbají se tématu zabitého hřebce.
,,Abych nezapomněla!Ptal se Marek, jestli pojedeš jako ta vedoucí, nebo ne!'' Začala mamka, tudíž jsem jí řekla, že už zítra jedu na schůzi, kde budeme řešit program pro děti a všechno okolo. Asi ráda slyšela, že zůstanu chvíli v Čechách. Do postele jsem padla v noci okolo půlnoci a zdálo se mi o Paddym. Už teď mi docela hodně chyběl.
Druhý den jsem dopoledne vyrazila na vlak, abych se co nejdřív dostala na místo ujednané schůzky, která probíhala u hlavního vedoucího, Marka, doma. Už tam byli skoro všichni.
,,Zuzíííííííííííí!'' Zaslechla jsem a v tu chvíli mě objaly dva páry rukou. Byla to Evča s Jitkou. Jak ráda jsem je viděla! Jak moc mi chyběly!
,,Ahoj Zu! Tak konečně vedoucí, že?'' Ozval se za mnou až moc povědomý hlas. Hluboký, mužný, občas špatně srozumitelný, ale plný kamarádství a dobré nálady. Moje bývalá velká láska. Daniel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama