Setkání Paddyho s Paddym 12

19. dubna 2008 v 22:15 |  Moje příběhy a práce
Tahle cesta byla dlouhá a únavná, ale to spíš pro Paddyho, který šel vedle mně jako tělo bez duše. Dokonce i šoupal nohama o zem, což mě dost mrzelo.
,, Paddýsku, vydrž, už tam budeme. '' podporovala jsem ho a pohladila po nose, ale náladu mu to nezvedlo.
Když jsme vešli do dvora, vzala jsem ho ihned do stáje a šla za majitelem, O'Kreathym, aby zavolal veterináře, protože Paddyho stav se mi ani trošku nelíbil. Tohle nebyl ten sebevědomý hřebec, ale jako by se z něj stala troska.
,, Těžký šok a vyčerpání. Týden v klidu, dostal sedativa. '' To byla veterinářova diagnóza. Bylo mi z toho prázdno, ale čekala mě ještě důležitější věc, kterou jsem musela vyřídit, dokud není pozdě.
,, Tomme? '' zaťukala jsem na dveře sedlovny, protože jsem oknem viděla, že tam popíjí kávu. Jak jsem očekávala, ihned otevřel a já vešla dovnitř. Předtím mi ani nedošlo, jak je špinavý..
,, Ty víš, proč za tebou jdu. '' začala jsem potichu. Zatím nesmím být výbušná, na to je dost času.
,, Jo. Chceš, abych udržel Kellys v tajnosti, co?! '' řekl s nepřátelským úsměškem. Přikývla jsem, načež se usmál ještě více, a mnohem nepřátelštěji.
,, Možná, že budu mlčet. Ale co za to? ''
Tak, karty byly vyloženy, bohužel, měl v ruce eso. S nenávistí v očích jsem pokrčila rameny. Pokud chce peníze, Kelly family jsou vyzrazeni, protože mám jen to, co mi dal trenér na cestu. Bohatá jsem opravdu nebyla.
,, Vyklop, co chceš a nevytáčej mě! '' procedila jsem skrze zaťaté zuby. A potom mi došlo, kam asi směřuje a toho jsem se nejvíc obávala.
,, Koukám, že tušíš, o co mi jde.. '' zakřenil se.
,, To nemůžeš chtít něco jiného ? '' řekla jsem s přiškrceným hlasem. Pohlédl na mě s tichou ironií. A pak zavrtěl hlavou. Mít tak v ruce žolíka! Alespoň jednoho!
,, Ale abys neřekla, že jsem úplnej grázl, máš do zítřka čas na rozmyšlení. '' řekl a k mému nesmírnému údivu odešel. Vykolejeně jsem se posadila na židli a hleděla do zdi. No skvělý. Kellys mají blbej život.. Pořád je někdo sleduje a ihned o nich ví celý svět. Ale já to pro ně udělám. Přijmu Tommovu sprostou nabídku a holt s ním tu noc nějak přetrpím. Alespoň jednou udělám něco pro dobro ostatních. Alespoň jednou..
Vstala jsem a ještě jednou zašla do boxu za koněm. Stál na místě, pohled upřený někam do prázdna. Bylo mi ho moc líto.
,, Paddýsku, vydrž, to přejde! '' chlácholila jsem ho a hladila po krku. Nakonec jsem s povzdechem vyšla, zavřela a vyšla před dvůr, kde jsem se posadila na prašnou zem. Mohlo být tak půl páté, ale mě bylo, jako bych byla na nohou celý den a noc. Po chvilce jsem si přiznala, že je jen jedno místo, kde mi můžou trošku zvednout náladu, ale pak mi došlo, že jsem jako čuně, tudíž jsem se skočila osprchovat a převléct a teprve potom jsem se vydala na cestu.
Takhle pěšky to byl docela kus cesty, minimálně dva kilometry určitě. Doufala jsem, že budou mít dobrou náladu, kterou by dokázali nakazit i mně.
Šla jsem cestičkou k jejich vchodu, jenže mě z každé strany čapl jeden vysvalenej chlap a táhl mě někam stranou.
,, Kampak, mladá dámo? '' zeptal se mě jeden.
,, Myslim, že to moc dobře víte, nevím, co tak na blbnete. Jestli se o Kellys tak bojíte, tak si zavolejte třeba Maite, uvidíte, že mně znají! '' navrhla jsem, ale to je asi moc nevzrušovalo.
,, To by mohl říct každej! Teda spíš každá ! '' zavrčel jeden.
,, Jenže tahle vám nelže. Ahoj Zu, jsem ráda, žes přece jen přišla! '' ozvala se za námi Patricie a řekla bodyguardům, aby mně pustili.
,, Díky. '' řekla jsem při odchodu, protože se nemůžu zlobit na někoho, kdo jen plní svou práci.
,, Omlouvám se ti, zapomněli jsme jim o tobě říct. '' říkala mi Patricia při cestě k nim, ale já jen mávla rukou.
,, Aspoň dělají pořádně svou práci. '' usmála jsem se chabě. ,, Pojď do obýváku, zrovna koukáme na televizi. Máš štěstí, že jsem byla zrovna venku, jinak by tě asi vyvedli pryč a už by ses k nám nedostala. '' usmála se na mně.
,, No jo, tak bych šla domů. '' odpověděla jsem a za dveřmi se zula.
,, Máme návštěvu! '' řekla Patricia a vedla mě do obýváku, kde seděla skoro celá rodina. Jen mi tu chyběla Maite a Jimmy. Mírně jsem se na všechny usmála, když mě pozdravili.
,, Pojď si sednout, dáš si něco k pití? '' zavolal John a ukázal na místo, které mi udělal vedle Paddyho. S povzdechem jsem se posadila a Paddy mi nenápadně stiskl ruku.
,, Tak co, jak je na tom? '' ptal se John, tak jsem mu po pravdě řekla, že moc dobře ne a mám o něj obavy.
,, O co jde, vy dva? '' ozval se vedle mně Paddy a slova se hned ujal John.
,, Tys tu vlastně nebyl, když jsem to říkal ostatním.. '' a začal vyprávět, co se v poledne odehrálo. Paddy vytřeštil oči.
,, Počkej, co tam ten Tomm dělal, když se najednou objevil? '' zeptal se nevěřícně. Pokrčila jsem rameny, jako, že nevim. A po pravdě jsem to opravdu netušila, nebot jsem ho nepustila ke slovu a hned mu s hřebcem ujela.
,, Fakt netuším. Nejdřív mě s tím koněm sledoval, to mně vytočilo a já pobídla hřebce, abychom ujeli. Měli jsme klid a pak jsem zahlédla Johna s Jimmym. Chtěla jsem k nim vyrazit, jenže cestu nám zkřížil Tomm s jeho běloušem, který se s Paddym začal bít. A zbytek už znáš. '' skončila jsem svůj proslov, ale do očí jsem se mu nepodívala. Hlavou mi vířily myšlenky jedna za druhou a nemohla jsem se jich zbavit.
,, Než jsi odjela, říkalas.. '' začal John, ale já ho přerušila : ,, to je už ..Zařízený. '' zalkla jsem se.
,, Vypadal tak divně. Nevim, ten chlap se mi nelíbil. '' zavrtěl hlavou John. V duchu jsem s ním souhlasila, mě se taky nelíbil.
,, Zu? '' ozvala se Kathy, která seděla na kraji obrovského gauče. ,, Můžeš mi s něčím pomoct? '' zeptala se a já až nadskočila, protože mi teprve teď došlo, že mám něco dělat.
,, Jo, jasný, už jdu! '' souhlasila jsem a vydala se za ní do kuchyně.
,, Tak povídej! '' vyzvala mně a ukázala na židli u stolu. Sama se posadila naproti mně.
,, Co? '' nechápala jsem a koukla na ni.
,, Něco tě trápí, poznám to na tobě. Tvoje oči nelžou. '' šokovala mně.
Jak moc ráda bych jí vyklopila, co musím udělat! Cítila jsem z ní sílu, jakou jsme cítila ze své sestry. Rozhlédla jsem se po místnosti a rozhodla se pro jedno: mlčet až za hrob.
,, To nic, jsem jen nějaká přetažená, to bude v pohodě. '' vykroutila jsem se.
,, Určitě? Nezdá se mi to jako únava, něco tě žere vevnitř. '' zahlodala. Skousla jsem si ret, ale pak se na ni falešně usmála.
,, To bude dobrý, ale díky. ''
Opravdu jsem jí byla vděčná, poznala jsem člověka, kterej se snaží mi pomoct. Toho jsem si moc vážila už od dětství.
,, Jak myslíš. '' řekla tonem, ze kterého jsem poznala, že mi nevěří, ale nechce do mně vrtat. Pohlédla jsem na ni a už otevřela pusu, měla jsem chuť jí to nakonec přeci jen vyklopit, ale vešel Jimmy, který se odněkud vrátil s Maite.
,, Tak obal na desku je vytvořen! '' zavolal ve dveřích, ale po pohledu na mně se zarazil.
,, Co se děje? '' zeptal se. Otočila jsem se na Kathy, ale ta se koukala na mně.
,, Vypadáš, jako by ti uletěly včely. '' utrousil, ale pak se došel napít. Zavrtěla jsem hlavou.
,, To se ti jenom zdá. '' a už beze slova jsem se vrátila do obýváku, kde byl stále Paddy a když mně uviděl, kývl na mně, ať jdu k němu. Trošku jsem se pousmála a šla. Stáhl mně za ruku vedle sebe a zeptal se na to, co jeho sestra.
,, Nic mi není. '' řekla jsem a zahleděla se na obrazovku, ačkoli pořad jsem nevnímala. Paddy položil svou dlaň na mou a zeptal se, jestli mu věřím. Překvapeně jsem na něj pohlédla.
,, Neměla bych? '' zeptala jsem se. Usmál se a řekl: ,, Právě, že bys měla. Mám tě rád a rád bych taky věděl, co tě tak hlodá. '' odpověděl mi.
,, Nic mi není, vážně. Holt se zítra musím líp vyspat. '' zamítla jsem jeho starost a o odpovědi jsem přesvědčovala sama sebe.
,, Tak už jsem našel lepší místo na ty dva týdny, po které máme pauzu. Je tam víc přírody. '' ozval se ode dveří John a přišel k nám. Nechápavě jsem na něj pohlédla.
,, Pojď na momentík! '' ukázal na mně a šel také do kuchyně. Nechápavě jsem pohlédla na Paddyho a vyšla za Johnem. Kathy i Jimmy se kamsi ztratili, takže jsem tu byla s Johnem sama.
,, Copak po tobě chtěl za to, že budeš mlčet? '' zeptal se mně na rovinu a já nevěřícně vykulila oči, ale hned jsem koukla do okna. Venku se už stmívalo.
,, Aha, to jsem si mohl myslet. Chci nás přestěhovat, protože tohle místo už není bezpečné. Řeknu ti to na rovinu : pojed s námi a vem i toho koně. Tam, kam se přemístíme, jsou pro něj dobré podmínky a ty budeš také v bezpečí. Bereš? '' vychrlil na mě. Šokovaně jsem se na něj obrátila.
,, To nejde, brzy se budu muset vrátit do Čech. A pak.. Já už vás asi nikdy neuvidím.. '' řekla jsem a bylo mi mizerně. Nechtěla jsem se s nimi loučit.
,, Než odjedeš, budeš u nás. Bude to tak lepší. '' ozvala se ode dveří Kathy. Nemohla jsem uvěřit vlastním uším. Vážně mám odjet s nimi? Vlastně by mi to hodně pomohlo, byla bych s Paddym. Nerozhodně jsem hleděla střídavě z jednoho na druhého.
,, Vážně bych mohla jet? '' zeptala jsem se. Přikývli.
,, Tak já bych teda asi jela.. '' řekla jsem pomalu.
,, Fajn. Zítra odpoledne se pro tebe stavíme. Tamtomu nic neříkej, dělej, jakoby nic. Přijedeme včas, neboj. '' řekl a usmál se.
,, Díky. '' To bylo to jediné, na co jsem se v tuto chvíli zmohla.
,, Prosim tě, jsi jednou z mála, která se k nám dostala úplnou náhodou '' řekla Kathy. Obě jsme se usmály při vzpomínce na mnou rozmlácené bicí....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama